NADIVADLO
pondělí 18. března 2024
Dubský: Soused (Městská divadla pražská)
Městská divadla pražská uvedla v české premiéře novinku z německojazyčné oblasti. Hra Soused Daniela Kehlmanna měla ve vídeňském Burgtheatru premiéru na podzim roku 2022 a je adaptací autorova scénáře ke stejnojmennému filmu.
neděle 17. března 2024
Voska: Ztratili jsme Stalina (Dejvické divadlo)
Kruté žerty se Sověty
Ani mne nejnovější premiéra Dejvického divadla příliš neuchvátila a souhlasím s Jakubem Škorpilem (tady) i Radmilou Hrdinovou, že hlavním kamenem úrazu inscenace Michala Vajdičky je přepísknutá fraškovitost směřující až k řachandě. A ano, obzvlášť ve srovnání se stejnojmenným filmem, který komickou a drsně tragickou rovinu dokázal vybalancovat daleko šikovněji. Přesto si zkusím trochu zahrát na ďáblova advokáta, abych vyzdvihl dva aspekty, které mi v dejvické inscenaci přišly vlastně dost povedené.
pondělí 4. března 2024
Škorpil: Ztratili jsme Stalina (Dejvické divadlo)
Inscenace Ztratili
jsme Stalina, kterou v Dejvickém divadle podle adaptace Daniela
Majlinga režíroval Michal Vajdička má podtitul „groteska z Kremlu“. Jde
však o poněkud matoucí vymezení. Správněji by totiž mělo znít „fraška z Kremlu“.
(A pro ty méně chápavé snad i „řachanda z Kremlu“.)
neděle 3. března 2024
Dubský: Uvnitř banánu (Divadlo Na zábradlí)
Na novou inscenaci Jana Mikuláška v Divadle Na zábradlí jsem mířil trochu s obavami. U Medvěda s motorovou pilou jsem měl pocit, že se režisérův oblíbený formát krátkých skečů rozvíjejících ústřední téma či motiv už poněkud vyčerpal a Mikulášek se v něm umělecky zacyklil. Uvnitř banánu sice po formální stránce nijak nepřekvapí, ale pro mě to tentokrát byla trefa do černého. V divadelní adaptaci knihy Pavla Klusáka se podařilo stvořit křehký, surreálný svět hudebních podivínů a outsiderů.
čtvrtek 22. února 2024
Voska: Ještě chvilku (Národní divadlo)
Tvůj táta je divadlo
Dvě starší ženy, Věra a Květa (Johanna Tesařová a Jana Preissová), přicházejí pozdě na velevážnou operu. A protože jsou to dámy od rány, jejich vstup do hlediště je tak halasný, že představení musí být zastaveno. Věra se pustí do plamenné diskuze s osazenstvem divadla, a až teprve když se dosyta vypovídá, může se hrát dál. Tedy, jen na chvilku. Technici totiž zjistí, že někam zašantročili stroj na sny. Najdou ho pod Květiným přístavkem, dostane se do rukou zmíněným dámám – a pak už se dějí věci.
úterý 13. února 2024
Dubský: Bílá Voda (Městské divadlo Brno)
Dramatizace románů Kateřiny Tučkové se na českých jevištích zabydlely, takže není divu, že její nejnovější dílo Bílá Voda se divadelní verze dočkalo již necelé dva roky po vydání. Ve světové premiéře ji uvedlo Městské divadlo Brno, ještě v této sezoně se objeví i na prknech pražského Národního divadla.
sobota 3. února 2024
Škorpil: Uvnitř banánu (Divadlo Na zábradlí)
V zásadě bych na okraj inscenace na motivy knihy Pavla Klusáka Uvnitř banánu mohl napsat něco podobného, co jsem poznamenal už v reakci na Medvěda s motorovou pilou. Obě inscenace mají obdobná pozitiva i negativa. Na jedné straně stojí tentokrát herectví Davida Petrželky, Kateřiny Císařové a Anny Kameníkové, muzikálnost většiny obsazených a hudba Martina Kyšperského r/evokující kreace muzikálních outsiderů a exotů.
Dubský: Hamlet + Vyhubyt (Klicperovo divadlo Hradec Králové)
Hamlet
Režisér Pavel Khek Shakespearovu nejslavnější tragédii pro účely hradecké inscenace rázně osekal; vystačí si s osmi postavami, zmizeli Rosencrantz s Guildensternem, Fortinbras, hrobníci či herci. Hamlet je pojat jako rodinné drama, Khek ho nečte přes nějaké konkrétní téma, ale spíše se snaží prokreslit nezdravé vztahy mezi postavami, jež jsou zhusta založeny na touze ovládat či generačním nepochopení.
úterý 30. ledna 2024
Hankovcová: Vojcek_jednorozměrný člověk (Lachende Bestien - Divadlo X10)
„A co my s tím, Vojcek?“
Vojcek je smršť. Poutavá, vtipná, rozjívená smršť zahalená v blyštivých třásních, dýmu a popových beatech. Michal Hába si torzovité drama ohýbá všemi možnými směry, Büchnerův beztak roztříštěný text to ale snese. Navíc je zábavné pozorovat, jak se předloha mísí s režisérovou rázností a jazykovou akrobacií. Vtípky, slovními hříčkami, pop kulturními odkazy a zcizováky se to v Hábově textové úpravě jen hemží. Stejně tak se rozbíhá doširoka tematicky. Od nástrah kapitalismu, přes klimatickou krizi, až po otázky spojené s feminismem a lidskou svobodou... Všechno s jízlivým úšklebkem na rtech a notnou dávkou (sebe)ironie, což pomáhá celkovému dojmu řachandy, v níž není na místě nad ničím přemýšlet hlouběji, nedejbože moralizovat.
pondělí 29. ledna 2024
Mikulka: Miss rodeo (Alfred ve dvoře)
U nás na Jihu
Určitě je to lákavé: postavit celou inscenaci primárně na atmosféře. Anežka Kalivodová to zkusila s kovbojsko-buranskou náladou amerického Jihu a vyšlo jí to zhruba tak napůl.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)